- Vyživovací povinnost může být stanovena prarodičům.
- V odůvodněných případech bude soud porovnávat potřeby oprávněného a majetkové možnosti a schopnosti povinného.
- Dlužné výživné bude úročeno.
- Soud nemá vycházet při stanovování budoucího výživného pouze z příjmů dosahovaných v minulosti, ale má určitým způsobem predikovat výši budoucích příjmů povinného rodiče dle vývoje a situaci na regionálně určeném trhu práce.
- Do vězení rodič poslán pro trestní čin zanedbání povinné výživy není, bylo-li by to v rozporu s nejlepším zájmem dítěte.
- Za potenciální příjem je možné považovat jen takový příjem, který odpovídá jak schopnostem a možnostem povinného, tak zejména nabídce a poptávce na rozumně regionálně určeném trhu práce.
- U pracovních poměrů rozvázaných po 1. 1. 2012 dohodou se přihlíží tak, že se povinný rodič dobrovolně vzdává příjmu.
- Potenciálním příjem povinného rodiče žijícího v zahraničí, je příjem, kterého by mohl dosahovat s ohledem na jeho schopnosti a možnosti a nabídku a poptávku na rozumně regionálně určeném trhu práce.
- U OSVČ soudy nehodnotí pouze evidenční údaje o hospodaření, ale jejich celkovou životní úroveň, na které děti mají právo se podílet (§ 915 odst. 1 o. z.).
Celé stanovisko Nejvyššího soudu najdete zde
6 thoughts on “Stanovisko Nejvyššího soudu k problematice rozhodování o výživném pro nezletilé děti ze dne 19.10.2016”
Nemohu si pomoct, ale uvedené body příliš nekorelují se stanoviskem Nejvyššího soudu.
Zejména bod č. 4 jsem ve stanovisku nenašel.
Jak může soudkyně s jedním semestrem ekonomie predikovat výši příjmu dle vývoje trhu a situaci na trhu práce do budoucna, když toho mnohdy nejsou schopny ani profesionální marketinkové agentury?
Dobrý den Petře, děkujeme za příspěvek. Bod 4 upravím, aby bylo jasné, že se jedná o příjem z minulosti, který v tuto chvíli byl používán pro stanovování výživného do budoucna. Co se týče predikce, tak tu v textu nacházím … “IV.A. Při určení výše potenciálního příjmu soud nevychází z vyššího příjmu, kterého povinný dříve dosahoval, ale z příjmu, kterého by s ohledem na své skutečné schopnosti a možnosti (popř. i majetkové), dané mimo jiné jeho fyzickým stavem, nadáním, vzděláním, pracovními zkušenostmi a nabídkou a poptávkou na rozumně regionálně určeném trhu práce mohl dosahovat.”
Jinak v tuto chvíli jednáme s Ústavně právním výborem PSP ČR, poslanci Maxovou, ministryní Marksovou aj. Za práva samoživitelů a “matek” se bije spousta organizací, za práva dětí a rovná práva rodičů jedná jen iniciativa Reverzní výživné. Takže pokud navrhujete cokoliv, bylo by skvělé se za to postavit právě v dnešní době, kdy se nastavila priorita co nejefektivnějšího vymáhání výživného!
S pozdravem
Veronika Mindlová
Pokud vím, tak dlužné výživné se rovněž neúročí …
Ale k vlastnímu stanovisku. Lze jej charakterizovat pouze konstatováním, že už za bolševika to soudruzi soudci dělali skvěle a páni soudci to dělají stejně skvěle. Jde mi zejména o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 20. 8. 1969, sp. zn. 8 Cz 23/69, bylo vyloženo, že zjistí-li soud, že rodič zaměnil dosavadní zaměstnání za méně výhodné, zkoumá pečlivě, zda se tak stalo z důležitého důvodu (např. ze zdravotních důvodů, z důvodu odchodu rodiče z funkce, pro jejíž výkon nemá kvalifikaci, z důvodu organizačních změn, z důvodu změny bydliště); není-li tomu tak, vychází z příjmů rodiče před změnou zaměstnání. Odkazem na tento nález nejvyšší soud naprosto účelově pomíjí právo na svobodnou volbu povolání a zákaz nucených prací podle Listiny základních práv a svobod a stejně tak i navazující § 2 odst 1 zákona 89/2012 Sb. – každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. Jinými slovy nelze uplatňovat základní práva jedněch na úkor základních práv druhých a i s odkazem na čl. 3 odst 2 Úmluvy o právech dítěte nelze uplatňovat právo na blaho dětí při porušování práv rodičů. Soudy (úmyslně nepíši justice, protože to znamená spravedlnost) se však vůbec odmítají k lidskoprávnímu rozměru vyživovací povinnosti byť jenom vyjádřit a pouze se odvolávají na nález, který vznikl v hluboké totalitě na počátku kruté normalizace v předvečer roční výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy…
A věřte mi, že nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 11. 2003 sp. zn. I.ÚS 137/03 (N 135/31 SbNU 199) se u Ústaního soud opravdu nedovoláte: Uvedená argumentace evidentně přehlíží, že po listopadu 1989 došlo v Československu, nyní v České republice, k zásadním politickým a ekonomickým změnám. V jejich důsledku byl zaveden nový hodnotový systém moderní demokratické společnosti, jehož očima je třeba vykládat i staré právní normy, pokud dosud existují. Tento systém poskytuje – mimo jiné – i náležitou ochranu právu vlastnickému, jež patří mezi základní lidská práva.
Dobrý den, jsem matka samozivitelka na mateřský s platem 4056,- soud mi vyměřil alimenty na dve deti z minuleho manželství 4.000,- nechal pro me a dvouletou dceru 56,- na cely mesic. Posilam tedy kazdemu dítěti 100,- abych mela aspon na jidlo s dcerou. Nyni mi byvaly nechal sebrat za alimenty ridicak,tudit se nemam jak z vesnice s malou dostat a bude mi to branit se dostat do prace ,do školky apod.jelikoz zde autobus jedzdi jen dvakrát denně. Co to je za blbý zákon ,který vam brani se postarat o nezletile dite,výdělek a splaceni dluhů. Ted tady čtu,ze můžu jit i do vězení,co bude s malou,ktera je fixovana na me jako ja na ni,nemame zadne prarodice a jeji otec o ni take nejevi zajem,nenavstevuje ji.děkuji za odpověď
Dobrý den Olgo,
zkusila jste požádat po narození dcery o snížení výživného?
Jinak Váš dotaz pošoupnu na ministerstvo spravedlnosti, jestli najdou odpověď pro obhajobu současných zákonů.
Veronika Mindlová