Výlučná nebo střídavá péče? Víme, o čem je řeč?

Výlučná ani střídavá péče nejsou určeny rozsahem času, který jeden a druhý rodič tráví s dítětem. Jsou možné úpravy střídavou péčí, kdy jeden rodič obstarává 20% péče, na druhé straně je možná úprava svěření dítěte do výlučné péče, přitom druhý rodič má právo styku po dobu 40 % času. V čem je tedy rozdíl?

V prvé řadě je třeba si ujasnit, co to je vlastně ta „péče“. Zákon ji definuje jako povinnost a právo péče o zdraví, tělesný, citový, rozumový a morální vývoj. Součástí péče ale podle zákona není výchova a vzdělávání, tedy tuto povinnost a právo má i rodič, kterému dítě nebylo svěřeno do péče. Stejně tak není dotčeno jeho právo na rozhodování o místě bydliště dítěte, o volbě vzdělávání, důležitých lékařských zákrocích a o správě jmění dítěte. V tom rozdíl mezi střídavou a výlučnou péčí také není.

Zákon ale už nedefinuje, co je to styk (ten je samostatnou součástí rodičovské odpovědnosti). Při doslovném výkladu jej lze pojímat, jako že dítě a stýkající se rodič jsou spolu, ale ten nepečuje, (nepere, nevaří, neošetřuje, nezajišťuje jeho emocionální a mravní rozvoj apod.) tedy v podstatě spolu jen jsou. Zcela mimo stojí vyživovací povinnost, která ani není součástí rodičovské odpovědnosti.

Rozdíl výlučné a střídavé péče lze vysvětlit na situaci, kdy časový prostor pro oba rodiče je naprosto totožný. Situace: dítě je u otce od středy večer do neděle večer (4 celé dny) v jednom týdnu za 14 dní. Tedy u matky je zbývajících 10 dnů ze 14 dnů.

Tento stav je možné upravit jak svěřením dítěte do výlučné péče matky a právem otce na styk s dítětem, ale i svěřením dítěte do střídavé péče.

Jaký je právní stav při výlučné péči matky:

  • Matka je povinna zajistit péči ve 100 % času, tedy i v situaci, kdy otec právo styku nevyužije.
  • Otec nemá vymahatelnou povinnost se s dítětem stýkat, tedy vymezený rozsah styku nemusí využít.
  • Dítě nemá vymahatelné právo na péči otce, ale ani na styk (tj. z pohledu dítěte tu není právní záruka, že otec bude o dítě ve vymezeném času pečovat nebo se i jen stýkat).
  • Výživné ve finančním vyjádření je stanoveno pouze otci. Tím jeho vyživovací povinnost končí, nad rámec výživného nemusí vynaložit ani korunu (tj. nemusí přispívat na kroužky, na rovnátka, na tábory, na koupi dražší elektroniky apod.).
  • Matce není uloženo, aby jakkoliv finančně přispívala na výživu dítěte v době, kdy je dítě u otce. Toto se opírá o výklad pojmu styk, kdy jeho součástí není žádná péče otce (vaření apod.).
  • Příbuzní otce nemají právo se s dítětem samostatně stýkat – tedy fakticky je nepřípustné, aby dítě jelo v době styku na prázdniny k dědečkovi bez otce. Rovněž přebírání dítěte a předávání zpět musí zajišťovat výhradně otec, nemůže to svěřit jiné osobě.
  • Při předávání má dítě větší batoh, protože veškeré věci má pouze u matky a musí si je brát k otci.
  • Právo na styk je právem otce, tedy by měl pro dítě dojet a zase ho matce dovézt.

V případě střídavé péče stejného rozsahu pak platí opačný stav:

  • Každý z rodičů je povinen zajistit péči ve „svém“ času, tedy i v situaci, kdy se mu to nehodí, péče je povinnost obou rodičů, ale může pověřit dohledem jinou osobu.
  • Otec má povinnost o dítě pečovat a s dítětem se stýkat, v případě porušení se lze domáhat výkonu rozhodnutí uložením pokuty, kterou matka může čerpat z evidence pokut soudem na potřeby dítěte.
  • Dítě má právně zajištěno právo na péči otce, má právo na styk s otcem (tj. z pohledu dítěte tu je právní záruka, že otec bude o dítě ve vymezeném času pečovat).
  • Výživné ve finančním vyjádření je stanoveno oběma rodičům na dobu, kdy je dítě u druhého rodiče, nad to se oba rodiče podílí na nákladech společných nebo dohodnutých, jako jsou kroužky, rovnátka, tábory, na koupi dražší elektroniky apod., pokud se na těchto nákladech dohodnou nebo jsou povinné (v souvislosti se školou, zdravím apod.) Pokud se nedohodnou, hradí takové náklady samostatně pro dobu své péče.
  • Matka tedy finančně přispívá na výživu dítěte v době, kdy je dítě u otce. Toto se opírá o stanovisko Ústavního soudu, že výživné ve finančním vyjádření se stanovuje rodiči tehdy, pokud neplní svou vyživovací povinnost péčí, a to i částečně.
  • Příbuzní otce mají právo se s dítětem samostatně stýkat, dítě může jet v době péče otce na prázdniny k dědečkovi bez otce. Rovněž přebírání dítěte a předávání zpět může zajišťovat otcem pověřená osoba.
  • Při předávání má dítě menší batoh, protože své věci má u obou rodičů.
  • Oba rodiče jsou povinni pečovat a od toho je odvozena povinnost si pro dítě k druhému rodiči dojet (někdy se řeší opačně, že dítě ke druhému doveze).

Střídavá péče tedy není o rovnosti času, ale o rovnosti právního postavení a o právním zajištění dítěte.

Pokud oba rodiče pravidelně o dítě pečují v jakémkoliv poměru, pak by měla být péče zásadně upravena ve formě péče střídavé. Pokud dítě u každého z rodičů pravidelně přespává, nejedná se o styk, ale o faktickou péči, proto by to tak mělo být i upraveno. Právní forma tzv. širokého styku je nezákonné obcházení střídavé péče s nestejným poměrem péče rodičů.

Jiná situace je tehdy, pokud jeden z rodičů nemůže garantovat pravidelnost péče, tedy dostát pravidelně své povinnosti o dítě pečovat. Pak má smysl právní úprava svěření dítěte do péče jednoho rodiče.

Není racionální důvod, proč dosud upravovaný širší styk neupravit v právní formě střídavé asymetrické péče. V obou úpravách je potřeba komunikace a dohody, určitá podobná míra spolupráce. Podstatné je, že při právní formě střídavé péče není žádný z rodičů nadán většími právy a druhý většími povinnostmi. Nerovnoprávné postavení vede ke zneužívání takového postavení, matka šikanuje otce při finančních nesnázích, při obtížích s dopravou dítěte, otec zase může matku šikanovat naložením celé péče na ni a zatajováním příjmů. Proto, že oni takovou povinnost nemají. Pokud by oba měli tytéž povinnosti, rozmysleli by si takové zneužití, protože by se příště mohlo obrátit proti nim. Obecně je vyšší ochota finančně se podílet na nákladech péče, čím větší podíl péče rodič zastává.

Právní forma střídavou péčí je možná i při velkých vzdálenostech, i při kojení. Jde jen o to dobře rozvrhnout čas, respektovat druhého rodiče a zejména respektovat práva dítěte na péči toho druhého rodiče.

Pokud rodič dítěti vyloženě neškodí, není důvod dítě práva na jeho péči zbavovat.

One thought on “Výlučná nebo střídavá péče? Víme, o čem je řeč?

  1. Pokud v režimu styku není matce uloženo, aby jakkoliv finančně přispívala na výživu dítěte v době, kdy je dítě u otce, který je zbaven povinnosti pečovat (vaření apod.), za čí peníze by tedy mělo dítě jíst v době u otce? Právní paskvil (styk s přespáním) vybízí k lidskému paskvilu – kastrůlky od matky…? Je to tak?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *