Děti z rozvedených rodin a jejich vztahy s nevlastními sourozenci a nevlastními rodiči

Nevlastní rodina by měla fungovat jako náhrada za něco, co z jakéhokoliv důvodu nefungovalo a nevyšlo. Náhradní rodina by měla zajišťovat pro dítě stabilitu původní rodiny. Z výzkumu, který byl součástí práce, se toto tvrzení spíše potvrdilo, i když se některé jevy vymykají teoretickým základům. To jen dokazuje, jak je celá problematika rozporuplná a není jednoduché hledat v ní opakující se jevy.

Volně převzato z Bakalářské práce Markéty Surákové, Brno 2012

Citace k zamyšlení….
Lidské bytosti jsou stvořeny tak, že s sebou nesou otisk života svých rodičů.“ (Dalloz, D., 2002)

„Rodiče by děti měli doma oceňovat a kritizovat pokud možno stejně, i když ve vnějším světě budou některé jejich ratolesti samozřejmě úspěšnější než druhé.“ (Dobson, J., 1995)

V mnoha domácnostech nemají rodiče dostatečnou výchovnou autoritu, aby si vynutili provedení vlastního rozsudku. Jinde jsou zase tak zničeni neustálými potyčkami sourozenců, že už se tím odmítají zabývat.“ (Dobson, J., 1995)

„Přes široké rozpětí problémů, jež se téměř nevyhnutelně vynoří v důsledku rozchodu – včetně nedostatku peněz a zátěže hlavní odpovědnosti na výchovu a blaho dětí, sedm z deseti rozvodů iniciují ženy.“ (Smith, H., 2004).
„Mnoho dětí má dvě přání – aby rodiče zase žili spolu a vytvořili úplnou rodinu, a aby se měli rádi. Jakmile se podívají do tváře skutečnosti, že jejich druhé přání se nikdy nesplní, mohou se smířit se skutečností a začít vidět věci v jiném světle.“ (Smith, H., 2004)

„Je důležité, kdy dětem o rozvodu řeknete. Většina dětí si ještě řadu let pamatuje, kdy a jak se tuto zprávu dozvěděly, protože pro mnohé z nich je to největší trauma, jaké utrpěly.“ (Smith, H., 2004)

„I kdy je to pro matku sebe těžší, dítěti nijak neprospěje vědomí, že otázky po chybějícím otci jsou nežádoucí. Jednomu chlapci matka řekla: V tomto domě už nechci slyšet jeho jméno.“ (Smith, H., 2004)

„Tendence dívat se na nevlastní rodiny jako na jaksi nepatřičnou formu rodinného uspořádání, jako na stinnou stránku tradiční, idealizované nukleární rodiny, je stále ještě v podvědomí veřejnosti poměrně silná, i když citelně slábne.“ (Sobotková, I., 2007)

… Celou práci pak najdete zde

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *