7 naléhavých proseb, které dospívající děti nikdy nevysloví nahlas

„Když přijdeme o rodiče, ztratíme minulost. Když přijdeme o dítě, ztratíme budoucnost.“ Co se ale honí hlavou dospívajícímu člověku, když nabude dojmu, že nemá žádnou budoucnost? 7 naléhavých proseb, které dospívající děti nikdy nevysloví nahlas

  1. „Prosím, dopřejte mi prostor“
  2. „Prosím, nekřičte na mě“
  3. „Prosím, zbavte mě té elektroniky“
  4. „Prosím, vezměte mě na nějaké klidné místo“
  5. „Prosím, nekazte mě“
  6. „Prosím, najděte mi někoho, s kým mohu otevřeně mluvit“
  7. „Prosím, řekněte mi, že mě milujete“

Nechte se inspirovat – zdroj – https://www.firstclass.cz/2018/04/7-nalehavych-proseb-ktere-dospivajici-deti-nikdy-nevyslovi-nahlas/

Samoživitelka / Samoživitel a reportáž na 168 hodin

Rádi bychom upozornili na zkreslené informace, vyplývající z částečné neznalosti terminologie i finanční problematiky.

Co se skrývá pod pojmem samoživitel, není nikde definováno. Samoživitele bychom tedy z názvu definovali jako rodiče, který sám živí sebe i své dítě, tj. nedostává od druhého rodiče výživné ani důchod od státu nebo jiné dávky (např. sirotčí důchod). Situací, kdy je rodič fakticky samoživitelem sebe, dětí i dalších osob je však z praxe i v úplných rodinách poměrně hodně.  Ministerstvu práce a sociálních věcí jsme se zeptali, co si pod termínem samoživitel představují a nabídli mu varianty. Odpověď najdete v příloze.

V roce 2018 je minimální mzda v České republice je 12 200 Kč hrubého Pokud si matka v reportáži vydělá 4,5 tis. Kč za den při prostituci, kterou nikde nepřiznává, neplatí z ní daně a neodvádí pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, je to volba klientky o vstupu do šedé ekonomiky. Současně takováto osoba je jistě i příjemce sociálních dávek, právě z toho důvodu, že svůj příjem nepřiznává. Současně, matka v reportáži je pěstounkou. Opravdu bychom se divili, kdyby byl v placení výživného nespolehlivý i stát a matce Monice v přímé pěstounské péči nic neplatil.

Z toho důvodu bychom dle grafu „Rozkoš bez rizika“ o podílu matek nabízeních své tělo pouze doporučovali apelovat na Ministerstvo práce a sociálních věcí pro zajištění nabídek práce na částečné úvazky pro rodiče (otce i matky), dále na zvýšení minimální mzdy. Současně je na Ministerstvu financí lepší podchycení šedé ekonomiky a zajištění zdanění výdělku z prostituce. V této souvislosti bychom dále rádi upozornili na celkovou absenci mužů v této profesi. Jistě se nějaký najde, nicméně pokud jsou u soudu otcové podezíráni z přivýdělku nad rámec doložené mzdy, pak velmi pravděpodobně nejsou schopni dosáhnout takového přivýdělku, jako uvádí dámy v reportáži, tj. 4 500 Kč/den.

Co se týče vyjádření paní Hany Malinové k tomu, že náklady na dítě jsou 10 – 15 tis. Kč měsíčně, rádi bychom upozornili na fakt, že při dvou dětech by náklady odpovídali 20 – 30 tis. Kč měsíčně, což odpovídá ¾ čistého mediánového příjmu domácnosti (muže a ženy) dle ČSÚ. Tím pádem, dle vyjádření paní Malinové, více jak polovina úplných domácností není schopna uživit své děti na úrovni, na jaké chtějí živit své děti v reportáži definován skupina „samoživitelek“.

V neposlední řadě bychom rádi upozornili na problematiku třetího rodiče a fakt, že tito rodiče se velmi často stávají z rozhodnutí soudu samoživiteli společných dětí, pakliže má druhý rodič vyživovací povinnost. Současně na tyto další děti nepřispívá sociální systém žádnou dávkou, kterou v reportáži označují dámy za nízkou. Jak je to možné? Protože systém je nastaven tak, že uhrazené výživné se z příjmu rodiče neodečítá, a tudíž fiktivně navyšuje příjem domácnosti, která tak na dávky nedosáhne. Tyto další děti tak nemají nárok na kroužek, ŠVP aj. pokud si rodič nezařídí extra příjem. Stejně tak tyto úplné rodiny nemají v případě rozbití spotřebiče na nový nebo na jeho opravu. Těmto dětem v případě exekuce (např. právě na výživné na první děti) je sebrán příjem rodiče i daňový bonus na dítě a je jim ponechána nezabavitelná částka, tj. 1 556,33 Kč na dítě, ze kterého je ale dále placeno běžné výživné, pokud není strženo v rámci exekuce). Většina těchto dalších dětí si tak o nákladech 10 – 15tis. Kč měsíčně mohou nechat opravdu jen zdát.

Ve svých reportážích proto buďte prosím více objektivní a vyvážení. Situace není lehká nikde. A statistika je neúprosná, každé druhé manželství se rozpadá a v partnerství s dětmi je procento rozchodů ještě vyšší!

Současně prosím o nápravu v používání termínu samoživitel, který je velmi zavádějící.

Matky na prodej v pondělním vysílání 168 hodin zde od 8:55 min.

Hodně štěstí všem rodičům a dětem!

Reverzní výživné

 

Macechy. Mrchy nebo oběti?

Rádi bychom upozornili na nově vznikající projekt Třetí rodič a článek „Macechy. Mrchy nebo oběti?“ z MF Dnes, který naleznete zde: (https://www.pressreader.com/czech-republic/mf-dnes/20180222/282419874733943)

Třetí rodiče se snaží podpořit Macechy v nelehkém úkolu péče o nevlastní děti, a to jak nezletilé, tak zletilé, respektive dospělé. Pravděpodobnost, že se totiž stane žena během svého života macechou, je v dnešní době velmi vysoká. Třetí rodič tak palčivě volá po rehabilitaci zastaralého povědomí o macechách, které si mohly dovolit poslat nevlastní dítě v zimě pro jahody, nebo do lesa umřít hlady. Dnešní macecha si toto dovolit nemůže. Dnešní macecha si totiž nemůže dovolit téměř nic.

To, čím se však článek ani projekt nezabývá, je finanční stránka. Proto nám dovolte připomenou fakta i z tohoto úhlu pohledu. Macecha ze svého příjmu ukrajuje nemalý díl na péči o své nevlastní děti, a to přímo při péči o děti (nebo styku), tak i nepřímo. Soud při stanovování výživného zkoumá její příjem vždy, zatím co příjem partnera matky, tj. otčíma, ne. Proč? Protože děti bývají zpravidla soudem svěřovány do péče matek a výživné je stanovováno otci. Pokud otec tvoří domácnost s dalšími osobami, zvyšují tyto osoby otcovu životní úroveň. Dále je to právě macecha, která se stává samoživitelem svých dětí, a to i přes to, že otec má příjem. Ten je však vyčerpán po odečtení výživného, nákladů na dopravu dětí k němu, nákladů na styk (péči v době styku) a nákladů na zjištění jeho příjmu (doprava do práce, oblečení, oběd, udržení kvalifikace), aj. Není tedy výjimkou, že ani u rodiče s nadprůměrným příjmem nezbývá na další děti počaté s macechou téměř nic, pokud si to matka dětí tak přeje a žádá a bojuje za nadstandardně vysoké výživné. S odpočinkem to macecha taky nemá jednoduché. Zejména má-li další děti. Ty, pokud jsou společné, má u sebe vždy a k tomu ji přibývají děti partnera. Takže je to právě macecha, co nemá volno nikdy, pokud chce nebo má mimo nevlastních dětí i děti své. Je však třeba upozornit, že být macechou je dobrovolné rozhodnutí macechy. Proto je třeba svou úlohu přijmout takovou, jaká je. Na pozdější lamentace se totiž nebere zřetel.

Letní prázdniny 2018

Začínáte se připravovat na prázdniny, plánovat dovolené, rozpalovávat si práci? Předejděte případným komplikacím při plánování a vyjasněte si s druhým rodičem, čí poslední víkend před prázdninami je.

Součástí rozhodnutí soudu je často větička „Běžný víkendový styk neprobíhá o podzimních, vánočních, jarních, velikonočních a letních prázdninách v měsíci červenci a srpnu.“ Důležitá tedy je informace Ministerstva školství, které vyhlašuje prázdniny. Hlavní prázdniny začínají pondělím 2.7.2018 a končí pátkem 31.8.2018.  

https://www.msmt.cz/uploads/VKav_200/skolrok_2017_18/Organizace_skolniho_roku_2017_18_www.pdf

Přejeme rodičům, aby si naplánovali prázdniny ve svém čase a tak, aby vše bylo bez problémů a dopředu si spolu ujasnili, kdo má který víkend děti u sebe.

Krásný čas s dětmi i bez nich!

 

Unie rodinných advokátů vydává prohlášení ke Střídavé péči přepravené paní JUDr. Annou Márovou, LL.M

Z pohledu výživného a reverzního výživného spatřujeme pokrok ve smyslu přerozdělování výdajů spravedlivější cestou mezi rodiče, a to nejen hraničním stanovením plateb z příjmu jednoho rodiče na pokrytí potřeb dítěte, ale s upozorněním na zohlednění dalších nemalých nákladů tohoto rodiče např. na dojíždění nerezidentního rodiče pro dítě (tj. nákladů na dopravu).

Dále zde na rozdíl od doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti, kdy Unie doporučuje zohlednit rozsah péče o dítě nerezidentnímu rodiči ve vyměřené platbě výživného a dále pro mnohé rodiče zásadní zohlednění daňového zvýhodnění na dítě.

V tomto případě se však jedná pouze o vyjádření Unie a je otázkou, jak se tyto myšlenky dostanou do praxe. Protože například vezmeme-li v potaz pouze náklady na dopravu rodiče s vyzvednutím a vrácením dítě, je pro mnohé soudce nemyslitelné tyto náklady vůbec uvažovat. To z toho důvodu, že by pak zbylo málo na samotné výživné. Je tedy otázkou, jestli je v nejlepším zájmu dítěte výživné, nebo kontakt s rodičem. Protože je jasné, že i rodič s nejčastějším příjem 27 000 Kč hrubého/2017, (21 000 Kč čistého/24 000 Kč při uplatnění daňového zvýhodnění na děti) na tabulkové výživné na 2 dětí a současně dopravu na větší vzdálenost prostě nemá.

Vedle nákladů na dopravu je však třeba uvažovat i to, že náklady na péči (kontakt, respektive styk) v době víkendů jsou vyšší než náklady ve všední den a náklady na rovnoměrně rozdělené prázdniny pak násobně vyšší.  V týdnu totiž jsou aktivity jasné – škola, škola, dotovaný obědy a předplacené mimoškolní aktivity. Tyto možnosti však o víkendu a v době prázdnin nejsou a nerezidentní rodič musí aktivity hradit sám bez přispění druhého rodiče. Pokud však tomuto rodiči po vyměření výživného nezbývá dostatek prostředků ani na samotnou dopravu pro dítě, tak bez pomoci jiných není schopen za současné situace finančně zajistit ani zbylé náklady styk.

Za Reverzní výživné odkazujeme na možnost výpočtu výživného s pomocí životního minima. Kdy procentem zohledníme výživné ve skutečném příjmu daného nerezidentního i rezidentního rodiče. Tj. princip stanovení výživného jako při střídavé péči, kdy je výživné stanoveno oběma rodičům. Při výlučné péči může být výživné rozdílem částek odpovídajících každému z rodičů. S tím, že minimální výživné (ovšem bez realizace styku) by mělo měla být ½ částky životního minima na dítě daného věku.

Současně se prohlášení nezabývá tím, že rezidentní rodič nemusí výdaje na dítě dokládat. Např. rodiče s výživným v desítkách tisíc tak spravují majetky nezletilých každý měsíc s nulovým zůstatkem bez jakékoliv nutnosti prokázat platícímu rodiči, soudu či OSPODu, že jednali s péčí řádného hospodáře při správě majetku třetí osoby či zda výživné bylo vůbec využito na potřeby dítěte a k jeho prospěchu.

Střídavá péče tak velmi úzce souvisí s výživným a financemi obecně. Proto i když se fakticky o střídavou péči se střídáním o dítě co 7 dní nejedná, je způsob stanovování výživného v režimu střídavé péče řešením, a to ve všech způsobech vypořádání péče o dítě, pokud oba rodiče zajišťují náklady své část péče či styku.

Současně je třeba vzít v potaz i fakt, že při realizaci styku máte styk vykonávat osobně, tj. nemáte dítě svěřovat třetí osobě. Pakliže v režimu výlučné péče jednoho rodiče máte dítě v režimu styku 20 % času (tj. každý druhý víkend a ½ prázdnin) nemáte dle zákoníku práce jako zaměstnanec tolik dovolené, abyste styk mohl osobně vykonávat (v praxi se řeší obcházením této právní úpravy a využíváním postupu, jako by dítě bylo ve střídavé péči). Pokud jste OSVČ, můžete si čas udělat, ale zase nemáte fakturovaný příjem takový, abyste byl schopen platit vyměřené výživné. Opět je tedy střídavá péče řešením, kdy se nezmění pro dítě nic, ale oba rodiče mají možnost starat se o dítě dle možností a schopností s ohledem na zajištění potřebných financí na pokrytí potřeb vedle dítěte i rodičů.

Jak zvládat nepříjemná rozhodnutí v rodinných sporech a jak řešit otázku výživného?

Padlo rozhodnutí o rozvodu či rozchodu. Cítíte úlevu, ale jen chvíli. Vystřídá ji stres, nejistota, a obava. Dochází k vyostření sporu. Dohoda nedopadne a nastává čekání na rozhodnutí soudu. To v lepším případě trvá několik měsíců, spíše ale několik let. Často ale spor nevyřeší soud, ale čas. Po dobu čekání přešla tak nějak péče na jednoho rodiče. Druhý rodič totiž často na začátku nestihne správně vyhodnotit situaci, zaspí anebo na něj prostě jen zbydou povinnosti platby a styk.

Jsou zkušenosti, které jsou nesdělitelné, nepřenositelné. Pokud v takové situaci nejsme, těžko se do ní dokážeme řádně a patřičně vžít. Rad dostáváme spousty, ale jsou opravdu vhodné, a které jsou ty správné?

Hledáme viníky, kde byla chyba? V otci, v matce, v dětech, v tchýni, v OSPODu, v soudci…? Máme obecně potřebu na někoho poukázat, co když ale je ta chyba v nás? Co když JÁ si to beru příliš osobně. Cítím rozhodnutí jako nespravedlnost a chci okamžitě nápravu, protože to přeci je proti Listině základních práv a svobod, proti Zákonu, proti MNĚ.

V této souvislosti se nejčastěji setkáváme s následujícími případy:

  1. Vyhodnotíme si situaci jako neřešitelnou. Přijmeme rozhodnutí a zařídíme si život tak, abychom byli spokojeni a s výsledkem se smíříme.
  2. Nespokojíme se s výsledkem. Soustředíme se na sebe, zejména na přijmutí daného rozhodnutí a na změny, která by znovu mohly otevřít prostor ke změně poměrů.
  3. Bojujeme proti rozhodnutí různými podáními, sháníme stejně postižené rodiče a skupiny na sociálních sítích, kde jsme si schopni postěžovat, ulevit si a najít spojence.

 

Jak již bylo řečeno, každá rada je „drahá“. Smířit se s rozhodnutím cizí osoby o mně a mém dítěti není lehké. Kde hledat pomoc, dokud jde výsledek ještě ovlivnit?

  • Úloha a pomoc od OSPODu
  • 12 a § 13 – zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí

Kdy OSPOD může uložit rodičům povinnost využít odbornou poradenskou pomoc. V rámci přerozdělení financí původní domácnosti v podobě výživného a úpravy péče nabízí OSPODu svou pomoc Ing. Veronika Mindlová (www.vyzivne.com), dále můžete využít služeb mediátorů, případně jiných odborníků.

  • Úloha Vašeho advokáta

Advokát jedná v zájmu klienta. U advokáta s rodičem, který má dítě v péči, je tak možný střet zájmů. Tedy jestli bude hájit přání svého klienta (rodiče), nebo zájem nezletilého, kterého rodič zastupuje. Vedle tohoto střetu zájmu tu stojí i zájem advokáta se dohodnout. Pokud však upřednostňujete dohodu, namísto toho, aby o Vás rozhodovala třetí strana, je třeba advokáta o této preferenci dohody informovat a strategii sporu touto cestou i směřovat.

  • Vaše úloha

Je-li situace vyhrocena, nejsem-li schopen/schopna reagovat s chladnou hlavou apod., je třeba vyhodnotit situaci a začít pracovat na sobě a zlepšení svého vnímání situace. Pokud mně to nebude „rozčilovat“, tak nebudu reagovat „přehnaně“, budu mít situaci pod kontrolou a budu vědět, jak se uklidnit v nepříjemně vyhrocujícím se okamžiku. Pomoc můžeme hledat u psychologa, psychiatra, v přírodních doplňkách stravy a jiných přípravcích na uklidnění, ve svých zájmech např. sportu, tanci, hudbě, v práci aj. Svou úlohu bychom však neměli podceňovat. Naše obavy a strach z nás vnímají a přejímají i naše děti. Můžeme je tak chtěně i nechtěně zcela zásadně ovlivňovat. Nejen že naše děti od nás přejímají naše strachy a obavy, ale ještě si je mohou a umí sami všemožně upravovat. Pokud tedy budeme „v pohodě“ my, bude v pohodě i naše dítě a bude v pohodě i druhý rodič. S každou situací se dá něco dělat. Pro Vás to znamená najít svou cestu a tou se vydat.

Často se setkáváme s tím, že situace je vyhrocena stanovením výživného. To může být jak příliš nízké, tak příliš vysoké. Pokud Vás tedy trápí možnost vyměření příliš nízkého či vysokého výživného, hledejte pomoc u odborníka na výživné – www.vyzivne.com

PRÁVO JE JEN NÁSTROJ K ŘEŠENÍ SPORŮ, SPRAVEDLNOSTI SE JÍM DOSÁHNOUT NEDÁ

Spory, které vedeme, nás mohou značně vysilovat. A to nejen finančně, ale i psychicky. Demotivace a únava ze sporu mají přímý dopad na naši ekonomickou aktivitu. Pokud jsme zaměstnanci, můžeme se krátkodobě „vymluvit“ na obtížnou životní fázi. Spor však může trvat i roky a nabírat na intenzitě. To jsme pak jako zaměstnanci nezaměstnatelní, pokud tedy nejsme super profesionálové a problémy rodinného typu do práce nebereme. Pokud jsme OSVČ, tak naše ekonomická aktivita zaznamenává v období sporu mnohdy až dramatický pokles našeho příjmu. Ten však býváme schopni vyhodnotit až po uplynutí několika měsíců. Při srovnání fakturací v jednotlivých letech, pokud za nás práci neodvádí naši zaměstnanci, tak zaznamenáváme propady, které mohou být označeny za „účelové“. Toto všechno má zásadní vliv na naši životní úroveň i možnosti a schopnosti se starat o potomka či platit výživné stanovené soudem mnohdy z příjmů před touto událostí.

Rádi bychom proto připomněli následující fakt. Pokud si přejete zachovat stejnou životní úroveň (množství finančních prostředků, volného času, dovolených, majetku), nerozcházejte se a bojujte za udržení vztahu. Pokud si přejete rozchod s co nejmenšími dopady do vašich životů a životní úrovně, DOHODNĚTE SE. Pokud však dohoda není možná, nezoufejte, ne vždy je daný čas pro dohodu vhodný. Zkuste však o dohodu usilovat, pracovat na sobě, na zlepšení situace a později opět zkuste dohodu navrhnout. Proč?

Protože je také důležité si připomenout, že „právo je jen nástroj k řešení sporů, spravedlnosti se jím dosáhnout nedá“, což říká soudkyně Ústavního soudu paní doktorka Šimáčková v zajímavém rozhovoru pro hospodářské noviny zde: https://archiv.ihned.cz/c1-66043430-svoboda-je-take-pro-ty-druhe-rika-ustavni-soudkyne-simackova-veci-vidi-casto-jinak-nez-jeji-kolegove

Dítě na prvním místě

…snaží se soudci. Rodiče i advokáti jsou často proti…

Eskalace sporů rodičů při rozchodu či rozvodu nás už nikoho asi nepřekvapí. Tentokráte však sami soudci poukázali na dalšího možného viníka konfliktního stavu, který není rodič, ale jeho obhájce. Ten se může v rámci řízení dostat do konfliktu několika zájmů a smír rodičů nepodporovat.

Iniciativa Reverzní výživné souhlasí s tím, že dítě bývá smírem rodičů nejméně dotčeno. Na druhou stranu však upozorňuje, že ne vždy je „nucený“ smír dlouhodobým a pro rodiče udržitelným řešením a že je třeba „spravedlivě“ přerozdělit finance a péči o dítě mezi oba rodiče. Najít vhodnou balanc není lehké, na druhou stranu není ani dlouhodobě udržitelné jednomu rodiči přerozdělit péči a finance a druhému rodiči nenechat dostatek prostředků na zajištění bydlení, základních potřeb a realizaci péče a kontaktu o dítě. Na začátku byl jeden rozpočet a rodina s ním vycházela. Po rozchodu se výdaje rodičů vlivem zajištění další domácnosti znásobí a příjem zůstane stejný, nebo i poklesne. Například vlivem nesplnění pravidel pro uplatnění odpočtů, slev a daňového zvýhodnění. Je tak zcela logické, že zachovat životní úrovně nelze ani jednomu členu původní domácnosti. Pokud by to rodiče chtěli, měli by přehodnotit rozchod či rozvod a zůstat spolu.

Vrátíme-li se zpět k článku a samotnému obhájci je třeba si uvědomit, že Váš obhájce má ve věci i svůj zájem. Spor rodičů tak může podněcovat nejen svým „bojovným“ nastavením, přílišným nasazením ve věci svého klienta, ale i kvůli finanční odměně z odvedených úkonů na konfliktu. Je proto třeba snažit se v situaci hledat nadhled a každou radu, i tu odbornou, si zvážit. Další úskalí a možná řešení situace najdete zde

Zdroj: https://zpravy.idnes.cz/soud-civilni-rizeni-opatrovnictvi-cochemsky-model-rozvod-deti-majetek-socialka-dohoda-g50-/domaci.aspx?c=A180201_171023_domaci_bja

Jak je vychovat děti k pravdomluvnosti?

Děti se učí lhát od svých rodičů. Aniž si to neuvědomujeme, tak nějak „lžeme“ denně. Jednou je to neupřímný kompliment, jindy nepatrné ohnutí pravdy i třeba jen pro lepší pochopení či zjednodušení situace. Jak ale reagovat na lež u našich dětí? Případně jak jim nelhat? Inspirace můžete najít zde Zdroj: https://ona.idnes.cz/proc-deti-lzou-lhani-pravdomluvnost-lez-bachorky-vymysleni-prg-/deti.aspx?c=A180204_212446_deti_haa

VÁNOCE, nejsvátečnější den v roce…. A kde budou Vaše děti?

Paní doktorka Kovářová přichází s článkem navazujícím na listopadové rozhodnutí Ústavního soudu. Dle jejího názor a výkladu soudu by rodič, který má dítě v péči, měl být velkorysejší a v zájmu dítěte ctít rovnováhu a spravedlnost. Když jeden má dítě ve výlučné péči, neměl by druhého rodiče a dítě o společné Vánoce připravit, respektive by se o ně měli alespoň střídat.

„na konci listopadu vydal Ústavní soud (sp. zn. IV. ÚS 1921/17) nález, jímž klepl přes prsty nejen rodiče, ale i jihočeské soudy, které svěřily tříleté dítě matce a otci stanovily právo stýkat se s ním jen o sudých víkendech a od 26. do 28. prosince. Je smutné, že bylo třeba Ústavního soudu, aby rodičům, soudům i veřejnosti řekl, že Štědrý den je nejsvátečnějším dnem v roce, a pokud není rodina pohromadě, pak by se měli rodiče po roce střídat.

Proto se připojujeme k tvrzení „Někteří se alespoň na Vánoce sejdou a zahrají dětem rodinnou pohodu, o jaké se skutečně vypráví v pohádkách. Jiní v zájmu ducha Vánoc ustoupí a kapra se salátem předloží děťátku o den dříve nebo o pár dní později. Příslušníkům obou skupin je třeba hlasitě poblahopřát, protože moudře přijali výklad světa, v němž nejde o pravdy, jež je třeba tesat, ani o číslo zapsané v kalendáři, ale o pohodu, tradice, zvyky a kouzlo příprav či zážitky společně prožívané, na které bude potomek za pár desítek let se slzami v očích vzpomínat.“

https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20171205/281681140207016

SOCIÁLNÍ KALKULAČKA

Máte nárok na DÁVKY? Nástroj, kterým zjistíte, jestli máte na dávky nárok či ne najdete na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí konkrétně https://portal.mpsv.cz/soc/poradce#.

Pokud však máte na dávku nárok, musíte se o ni přihlásit. Její výplat bude záležet na vaší konkrétní situaci. Máte následující možnosti:

1) Porodné (více zde www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/)

2) Peněžitá pomoc v mateřství (více zde www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/)

3) Rodičovský příspěvek (více zde portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp)

4) Ošetřovné na dítě (více zde www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/osetrovne.htm)

5) Přídavky na děti (více zde portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prid_na_dite)

6) Příspěvky na bydlení (více zde https://portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/prisp_na_bydleni)

7) Doplatek na bydlení (více zde www.mpsv.cz/cs/5#d)

8) Příspěvek na živobytí (více zde www.mpsv.cz/cs/5#d)

9) Mimořádná okamžitá pomoc (více zde www.mpsv.cz/cs/5#d)

10) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (více zde www.cssz.cz/cz/nemocenske-pojisteni/davky/)